,,Go back and not recognize identified"

6. june 2011 at 18:02 | Xavannah


Občas bych chtěla zastavit čas nebo se alespoň vrátit, ale to asi každý z nás zažije takovou prozbu ne? Doufám že se tohle vypsávání na hodinu a půl vyplatí.
____________________

Prudce jsem se posadila na mněkkou postel a promnula si oči, doufám že to byl jenom sen řekla jsem si a šla se podívat do zrcadla jako obvykle. Stoupla jsem si před zrcadlo a připadalo mi že vypadám jako smrtka. Bledá, hnusná, vyzáblá a přesto nešťastná. Vypadalo to jako bych to ani nebyla já, bylo to moje odporné dvojče které se na mně falešně křenilo do zrcadla.
Najednou někdo zakřičel takovým řevem ža jsem se vylekala i já, vycházelo to z přízemí.
Rychle jsem na sebe natáhla svůj červený župan povalený na sedacím pytli a běžela jsem dolů.
Nikdo tam nebyl jen já a moje odporné dvojče které se na mně smálo do tabule blýštivého tenkého písku času kterému se v téhle zemi říká zrcadlo. Sedla jsem si na černou vysokou barovou židli a čekala jsem až se mi rozsvítí v hlavě. Občas to trvá až moc dlouho ...
Konečně mi naskočil mozek a já si uvědomila kde jsem a co dělám. Mám v ruce nůž a řežu do stolu, fakt už nejsem normální, ale to se poddá. Po chvíly kdy jsem už mněla dost, šla jsem na internet. Nechyběla ani nejoblíbenější stránka dnešních teenagerů i moje která se jmenovala Facebook. Chvíly jsem jen zírala do obrazovky, ale najednou někdo psal. Byl to můj "kamarád" Erik, hrozně se mi líbil ale nevěděla jsem co mám dělat. Chvíly jsem chatovali a najednou jsme se domlouvali na to kdy půjdeme ven. Jen my dva venku. To je můj sen, jít s Erikem ven ale teď to byla skutečnost. Byla jsem šťastná jak nikdy, chtěla jsem lítat chtěla jsem plavat v tom pocitu ale nepadat. Hrála jsem hru se svými pocity a necítila ten smrad. Ale po chvíly mně to koplo bušilo to i do očí tak do nosu, něco se pálilo. Ihned jsem vystřelila jako raketa, nahoře v pokoji jsem si zapomněla moje bačkůry takže mi to uklouzlo. Praštila jsem se do hlavy a spadla ze schodů. Najednou jsem se ocitla úplně někde jinde všude bílo, jen uprostřed místnosti ležela černá kniha na které bylo do kůže vyraženo: ,,Nic aneb temnota nad námi"
Ten nadpis mně celkem zarazil ale přezto jsem si sedla do tureckého sedu vzala si knížku na klín a četla: ,,Vítej v novém světě, zde budeš muset napravit co jsi pokazila. Jestli nevíš co jsi v háji" To se mi líbí pomyslela jsem si, aspoň je to napsaný upřímně. Najednou se zablýsklo modrý blesk se opřel do bílé zemně a rozrazil tam velkou díru. Puklina se začala hrozně zvětšovat. Čapla jsem knihu a utíkala dál. Nešlo to bylo to jako bych mněla těžké nohy, jako bych na nich vláčela tunové závaží. Najednou přišlo zemnětřesení. Jáma už nebyla maličká puklina jako díra na mých nových kalhotách, ale široká jako gibraltarský průliv. Už jsem nemohla dál, pevně jsem sevřela knihu a skošila z posledních sil do zvěčující se jámy. Najednou jsem se probudila dopadla jsem na zem a zjistila jsem že to byl zase jenom sen. Ale narozdíl od minulého snu jsem ve skutečnosti držela tu pětikilovou knihu. Zaostřila jsem pořádně na okolní svět a zjistila jsem že všechno kolem mně hoří. Byla jsem lapená ve svým vlastním domně. Musela jsem ven. Knihu jsem narvala pod pyžamo aby neohořela a vyběhla jsem ven ještě plamenem neuchvácenými dveřmi. Vyběhla jsem před dům a najednou uviděla černou postavu v hábytě, tudíš jí nešlo vidět do obličeje která na mně hlasitým ale klidným hlasem řekla: ,,Vidíš? Taky na tebe došlo." ukázala na mně vychrtlým ukarováčkem a pokračovala skřehotavým hlasem: ,,Ještě jednou mnou budeš opovrhovat a staneš před horší soud než jsem já!" Hned jak černý stín domluvil tak se rozplynul. Jak se oběvil tak zmizel. Najednou jsem byla sama, rodiče někam zmizeli a rodinu jsem mněla na slovensku. Tak co jsem sakra mněla dělat?!
____________________

No doufám že se ten "příběh" líbil :) ale pochybuju že ho někdo bude číst...
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 M♥ M♥ | Web | 6. june 2011 at 18:27 | React

krásnej design (=

2 PeterNurce PeterNurce | Email | Web | 23. august 2017 at 17:33 | React

“Adoro viaggiare in Segway”. Il modo migliore per cadere in amore con Verona in nessun tempo!
Quando si dispone di un breve tempo a coprire una citta, questo e un ottimo modo per farlo. Mi e piaciuto molto il nostro tour e guida. L'audio e stato un po' difficile, ma la guida li ha tenuti lavorando. Quando il suo caldo, questo e un ottimo modo per andare in giro e stare un po' fredda. Verona e una citta facile accesso per segway intorno. Abbiamo visto tutti i principali siti e ci hanno dato una buona sensazione per il layout della citta. Siamo stati in grado di tornare a pochi posti il giorno successivo per un po' di tempo.

https://www.regiondo.it/segway-historic-tour-in-verona

<b>Book Now</b> ''' http://segwayverona.com/

https://eu5.bookingkit.de/onPage/detail?e=2202759fc95947e409b3435a7ae87161&preview=true&lang=it

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama